V průběhu 19. století se začaly vyrábět rakve vybavené nejen přívodem vzduchu, ale dokonce i systémy pro zásobování jídlem a pitím. Nejznámějším řešením byly však různé zvonky a signalizační zařízení, připevněné k rukám nebo nohám, aby mohl pohřbený upozornit na své „probuzení“ i neúmyslným pohybem.
Moderní technologie místo strachu
Dnešní doba přinesla pokročilejší řešení. Moderní „bezpečnostní rakve“ mohou obsahovat alarm, komunikační zařízení, baterku nebo dýchací přístroje. V některých případech se uvažovalo dokonce o využití zdravotnických technologií, jako jsou monitorovací systémy nebo kardiostimulátory.
Případy, které mrazí dodnes
I v současnosti se objevují situace, kdy je člověk mylně prohlášen za mrtvého. V roce 2001 v americkém státě Massachusetts si pracovník pohřební služby všiml, že tělo určené k balzamování stále vykazuje známky života, a přivolal pomoc.
Tragický byl naopak případ z roku 2014 v Řecku, kde byla 45letá žena prohlášena za mrtvou. Krátce po pohřbu slyšely děti z blízkosti hřbitova výkřiky vycházející ze země. Když byl hrob otevřen, žena už se mezitím udusila. Tento incident ukázal, že i dnes může dojít k fatálním chybám.
Realita versus strach
Ačkoliv dnešní medicína minimalizuje riziko podobných omylů, historická zkušenost zanechala hlubokou stopu. Strach z pohřbení zaživa není jen výplodem fantazie, ale odrazem skutečných událostí a lidské nejistoty tváří v tvář smrti.