Pila často a hodně. Někdy po barech tancovala opilá na stole, jindy se svlékala do spodního prádla. Domů se pak vracela nad ránem. Bylo jí jedno, co si o ní kdo myslí. Že nezvládne dostát pracovním závazkům a bude muset platit pokuty za zrušená natáčení či představení.
Evu Holubovou v té době ale neodradilo ani to, že všemu musely přihlížet její děti. „Měla období, kdy pila fakt hodně a bylo mi to velmi nepříjemné, protože jsem se za ni styděla. Občas pila tak, že nevěděla, kdo je,“ říkala před lety dcera Karolína. Zrcadlo Evě Holubové nastavil až její kolega a kamarád Jan Kraus, který s ní odmítl odehrát představení, protože přišla opilá.
To byla pro ni poslední kapka a dovolila, aby ji Jan Kraus odnesl na psychiatrické oddělení. Tam se její život otočil o 180 stupňů. Konečně zjistila, proč alkohol ovládl každý kousek jejího života.
Ví, že ani po letech abstinence nemá vyhráno. Deprese nevymizely, jen jsou pod kontrolou a mohou se jí kdykoli vymknout. „Ty stavy se občas vrací. Teď už ale vím, že to přejde.“