„Otec patřil k těm rodičům, kteří vždy říkali – ty to nedokážeš, to se ti nepodaří,“ vzpomínala Eva. Právě s tátou nakonec zůstala sama. Maminka ji opustila velmi náhle.
Eva, která přiznala, že byla velmi mladá, když na světě zůstala úplně sama. „Oba rodiče mi zemřeli, když jsem byla mladá, neměla jsem ještě svou vlastní rodinu, žila jsem na světě sama,“ vzpomínala na těžké období svého života, které utápěla v alkoholu.
Velká rána přišla, když jí bylo 19 let a potratila. Chtěla si sáhnout na život, ale nakonec byla po maturitě učitelkou v mateřské školce i sanitářkou v ústavu. „Rok jsem se flákala po hospodách, odnikud nikam. Měla jsem pocit, že jsem naprosto zbytečná.
Po letech se rozhodla, že se dostane na Divadelní fakultu Akademie múzických umění. To se jí podařilo až na třetí pokus v roce 1981 a mezi spolužáky byla nejstarší. I lásku svého života poznala až krátce po revoluci, kdy byla čerstvou třicátnicí.
„Můj muž říká, že jsme si zůstali. Setkali jsme se na dně, unavení ze sebedestrukce, která se navíc stále nezastavovala. Ve stavu, kdy jsme ani jeden už neměli důvod před sebou samými nebo před sebou navzájem něco předstírat. Výtvarník Miroslav Zdeněk jí hned zaimponoval.
„Krásně zpíval, hrál na kytaru, byl výtvarně zdatný. Byl vtipný a stejně bláznivý jako já,“ popsala to nejdůležitější, co je spojilo. Narodila se ji m dvojčata Adam a Karolína, ale na svatbu čekali celých 20 let.
Pokračování na další straně