Kapustnica patří k tradičním svátečním pokrmům, ale její význam nekončí u Vánoc. Při rozumné přípravě se z ní může stát výživná a přirozeně léčivá polévka, která podporuje trávení, posiluje imunitu a prospívá střevní mikroflóře. Zároveň však platí, že těžká, překořeněná nebo mastná verze může způsobit nadýmání, pocit těžkosti a únavu.
Rozdíl mezi „léčivou“ a „zatěžující“ kapustnicí spočívá hlavně ve výběru surovin, délce vaření a kombinaci chutí.
Základ, na kterém vše stojí: kvalitní kysané zelí
Srdcem každé dobré kapustnice je přirozeně kvašené kysané zelí. Právě fermentace z něj dělá silnou probiotickou potravinu bohatou na vitamin C, vitaminy skupiny B, vlákninu a prospěšné bakterie.
Ideální je vybírat zelí kvašené pouze se solí, bez chemických konzervantů. Takové zelí podporuje trávení, imunitu a nezatěžuje organismus, zároveň má nízkou energetickou hodnotu.
Aby se zachovalo co nejvíce živin, zelí by se nemělo dlouho prudce vařit. Nejlepší je přidat ho až do mírně provařeného základu a vařit jen krátce – případně ho nechat „dojít“ v horké polévce bez dalšího varu.
Co by ve zdravé kapustnici rozhodně nemělo chybět
článek pokračuje na další stránce…
