„Lidé, které nemůžete skrýt před svým jedem.“ Je to tam venku a najde si tě tak slovy stále žijící matky mého přítele:
„Kdybych věděl, že můj život skončí tímto způsobem, žil bych ho víc naplno a užíval bych si všeho, co mi bylo řečeno, abych to nedělal!“
Nikdo z nás se odsud nedostane živý, tak se prosím přestaň chovat jako pomyšlení. Jezte chutné jídlo. Procházka na slunci. Skok do oceánu. Řekni pravdu, kterou nosíš ve svém srdci jako skrytý poklad. Buď hloupý. Být milý. Být divný. Na nic jiného není čas.“
Tato zkušenost odráží slova dalajlámy , který nás často povzbuzuje, že štěstí je smyslem našeho života:
„Samotným smyslem našeho života je štěstí, které je podporováno nadějí. Nemáme žádnou záruku budoucnosti, ale existujeme v naději na něco lepšího. Naděje znamená jít dál a myslet si: „To zvládnu.“ Přináší vnitřní sílu, sebevědomí, schopnost dělat to, co děláte čestně, pravdivě a transparentně.“ ~ Dalajláma
Ale sobecká honba za štěstím může mít opačný účinek, protože tibetský mnich a učenec Šantideva z 8. století nám připomíná, že klíčem k trvalému štěstí je altruismus:
„Všechno utrpení, které je na tomto světě, pochází z přání, abychom byli šťastní. Všechno štěstí, které na tomto světě existuje, pochází z přání, aby byli šťastni ostatní.“
Zdroj:roadtopeacefilms.com