Debata zesílila poté, co Donald Trump pohrozil zavedením cel vůči evropským zemím právě v souvislosti se sporem o Grónsko. Po ekonomickém fóru v Davosu sice došlo k dočasnému uklidnění, ale evropské metropole už připravují scénáře pro případ další eskalace, upozorňuje Cointelegraph.

Co by se stalo, kdyby Evropa prodávala?

Bývalý nizozemský ministr obrany Dick Berlijn varoval, že masivní výprodej by mohl způsobit:

  • pád dolaru,
  • prudký růst inflace v USA,
  • a rozkolísání globálních trhů.

Americká ekonomika je totiž dlouhodobě závislá na zahraničním financování svých deficitů. Právě proto je americký dluh tak citlivým bodem.

Proč je to spíš teorie než realita

Přesto se většina odborníků shoduje, že koordinovaný evropský výprodej je velmi nepravděpodobný. Důvod je jednoduchý:
většina dluhopisů nepatří vládám, ale soukromým subjektům – penzijním fondům, bankám a investičním společnostem.

Evropské státy by tyto instituce jen těžko donutily jednat proti vlastním ekonomickým zájmům, jak upozorňuje například španělský deník El País.

Navíc neexistuje plnohodnotná náhrada za americké dluhopisy jako bezpečný přístav. Ani Německo se svými bondy nedokáže nabídnout trh tak velký a likvidní jako Spojené státy.

článek pokračuje na další stránce…