Dopis od starší ženy z pečovatelského domu vehnal mnoha lidem slzy do očí.
Je mi 82 let, mám 4 děti, 11 vnoučat, 2 pravnoučata a pokoj 12m2.
Už nemám domov ani milé věci, ale mám někoho, kdo mi uklidí pokoj, připraví jídlo a lůžkoviny, změří krevní tlak a zváží mě.
Už nemám smích svých vnoučat, nevidím je růst, objímat se a bojovat. Někteří ke mně chodí každých 15 dní, někteří každé tři až čtyři měsíce a někteří nikdy.
Už nedělám zimní práce, nepeču koláče, nepletu zahrádku. Pořád mám koníčky a ráda čtu, ale rychle mě bolí oči.
Pokračování na další straně