Misofonie – odpor ze zvuků
Pojem misofonie vznikl v roce 2000 pro označení lidí s nadměrnou citlivostí na zvuky. Někdy se označuje také jako zvukový selektivní syndrom.

Podle definice z roku 2013 uvedené v žurnálu Hranice lidské neurovědy se definuje jako:

„Lidé s misofonií během vystavení různým zvukem uvádějí úzkost, paniku a hněv, které narušují jejich schopnost vykonávat každodenní aktivity a navazovat normální a zdravé sociální interakce.“

Během misofonické události vyvolané specifickým zvukem se mohou ve vašem mozku aktivovat centra odpovědná za instinktivní reakci „bojuj nebo utíkej“.

V tom momentě začne tělo vylučovat adrenalin a kortizol (stresové hormony), které zvýší váš srdeční tep a bdělost.

Zatím to pro člověka s misofonií nevypadá být příliš růžové. Avšak studie publikovaná Univerzitou severozápadu v USA uvádí, že pokud jí trpíte, pak zřejmě máte i výrazně vyšší kreativní potenciál oproti lidem, kteří na zvuky citliví nejsou.

A vděčíte za to něčemu, čemu se říká „propouštějící senzorické hradlování“.

Pokračování na další straně…