Když se Melanie a Doug Pritchardovi připravovali na to, aby měli své první dítě, hledali doktora, který by bojoval, pokud by to bylo nezbytné, za Melanie, ale také za nový dětský život.
Pokud by jejich rozhodnutí bylo jen o trochu jiné, všechno by dnes bylo možná úplně jinak.
Během druhého těhotenství Melanie se zdálo být všechno v pořádku. Ona i Doug přišli sami do nemocnice, když Melannie začala pociťovat kontrakce v jejím 39. týdnu těhotenství. Doktor standardně čekal, až kontrakce zesílí a následně jí „píchl plodovou vodu.“
A právě to byl okamžik, kdy začalo jít všechno špatně. Do té doby normální vitální funkce Melanie začaly odcházet. Melanie začala mít závratě, pociťovala nevolnost a upadala do mdlob. Její srdeční tep a tlak klesl na nulu. Kompletně zmodřela. Podobně na tom bylo i její ještě nenarozené dítě. Jeho srdce přestávalo pracovat a tlak rapidně klesl. Zdálo se, že je konec. Nemocnice potvrdila, že Melanie je ve stavu klinické smrti s dítětem, které je stále v jejím těle. Aby lékaři rychle zachránili dítě, začali s porodem okamžitou sekcí.
Doug se modlil, aby se jeho žena a dcera nějakým způsobem zachránili. Nikdy ve svém životě se necítil tak bezmocný, zoufalý a vyděšený.
Jelikož byli silně věřící, kontaktoval celou rodinu a prosil je o modlitby za jeho manželku i dcerku. Díky sociálním sítím se během 15 hodin rozšířila jeho prosba mezi neuvěřitelných 150.000 lidí po celém světě, kteří jim posílali do nemocnice sílu a naději.
Týmu lékařů se naštěstí podařilo zachránit jejich dcerku Gabriellu. Druhý tým se však stále neúspěšně pokoušel oživit Melanie.
Melanie byla považována 10 minut za mrtvou. Defiblirátor použili 4krát a také nepřerušovaný tlak na hrudník, ale vše bylo neúspěšné. Rodině doporučili, aby se připravili na poslední rozloučenou, když najednou jakoby zázrakem lékař zachytil slabý tlukot srdce.
Pokračování na další straně