Přenesl jsem manželku přes obývací pokoj ke vchodovým dveřím. Zavřela oči a tichým hlasem zašeptala: „Neříkej našemu synovi o rozvodu.“
Druhý den bylo všechno mnohem lepší. Tlačila se na mou hruď a já cítil vůni jejího těla. Nakonec jsem si uvědomil, že jsem dlouhá léta nedíval do tváře své manželky: začala se pokrývat vráskami a kdysi elegantní vlasy pomalu šedivěly. Bylo jasné, že manželství pro ni nebylo snadné.
Třetího dne jsem pocítil náhlý návrat intimní vášně. Uvědomil jsem si, že to byla přesně ta žena, kterou jsem si vzal před 10 lety. Na 4. a 5. den byla blízkost pociťována silněji. Každý den jsem si uvědomoval, že je stále štíhlejší a lehčí.
Jednoho dne jsem si uvědomil, kolik hořkosti a bolesti kvůli mně zažila. Chytil jsem se za hlavu a slyšel jsem synův hlas: „Tati, je čas nést mámu!“
Pro něj se tento jev stal jakýmsi radostným rituálem. Všiml jsem si, jak moje žena popadla syna a přitiskla si ho na hruď. Odvrátil jsem se a uvědomil jsem si, že toto může všechno změnit. Popošel jsem k ní, zvedl jsem ji do náruče a pocítil jsem jí něžný, vášnivý dotek na mém krku. Držel jsem ji tak pevně jako první den naší svatby!
V poslední den v měsíci, kdy už mělo být o všem rozhodnuto, jsem šel do bytu své milenky, vyšel jsem po schodech a řekl jsem jí: „Promiň, drahá, nechci se rozvést s manželkou.“
článek pokračuje na další stránce..