Roky platily za jistotu živých plotů. Jenže túje už pro mnoho zahrádkářů nejsou takovou výhrou jako dřív. Hnědnou, trápí je choroby, v létě dokážou usychat i přes zálivku a péče o ně se může pěkně prodražit. Na scénu proto vstupuje nenápadná, ale pořádně odolná kráska: růže svraskalá, známá také jako Rosa rugosa. Je trnitá, voňavá, kvete celé léto a na podzim nabídne plody plné vitaminu C.
Proč túje padají z piedestalu
Túje se dlouho držely na špičce oblíbenosti, pokud šlo o živé ploty. Vypadají uhlazeně, rychle vytvoří zelenou stěnu a na první pohled působí jako bezproblémová volba. Realita ale bývá méně idylická. Jsou náchylné k fytoftoře, v zimě mohou hnědnout a během horkého léta někdy schnou i navzdory pravidelnému zalévání.
K tomu se přidává nutnost ošetřování, postřiků a neustálého sledování, zda se v porostu neobjevují známky chorob. Právě proto se stále častěji mluví o rostlině, která sice nepůsobí tak sterilně dokonale, ale zato nabídne mnohem víc života, barev i vůně.
Růže svraskalá: Trnitá kráska, která si poradí skoro se vším
Růže svraskalá dorůstá zhruba do výšky 1,5 až 2 metrů a vytváří hustý keřovitý porost. Její výhony jsou silně pokryté trny, takže z ní může vzniknout nejen dekorativní, ale také opravdu těžko průchodná bariéra.
Velkou výhodou je její nenáročnost. Roste téměř v každé půdě, od písčité až po jílovitou. Snáší zasolení, znečištěné ovzduší i mrazy pod minus 30 stupňů Celsia. Nepotřebuje zimní ochranu a zpravidla se obejde i bez fungicidních postřiků, protože je přirozeně odolná vůči houbovým chorobám.
článek pokračuje na další stránce…