Pokud by ministr skutečně jednal se souhlasem předsedy vlády, znamenalo by to podle prezidenta vážné narušení dělby moci a nebezpečný precedens v chápání ústavních pravidel. Zahraniční i bezpečnostní politika by se tak mohla stát rukojmím zákulisních tlaků.
Druhá možnost, kterou prezident považuje za pravděpodobnější, je podle jeho slov ještě znepokojivější z hlediska osobní odpovědnosti ministra. V takovém případě by šlo o svévolný krok motivovaný snahou prosadit kontroverzní jméno za každou cenu – bez mandátu a bez krytí.
„Zastrašování na mě neplatí,“ vzkázal prezident
Na závěr Petr Pavel zdůraznil, že nátlak ani vyhrožování na něj nefungují a že se bude i nadále řídit výhradně ústavou a zájmy České republiky. Zároveň oznámil, že předává sporné SMS právníkům a bezpečnostním složkám, které mají posoudit, zda v celé věci nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání.
Celá kauza tak dostává nový rozměr – a z politického sporu se může stát závažný test fungování české demokracie.