Dívka se naštěstí dostala do rodiny, která se o ni opravdu starala a pečovala o ni, jak nejlépe uměla. Pojmenovali ji Maria, dali jí nový domov, pomohli jí se vzděláním a se vším, co je napadlo. Když Olga vyrostla, vyhrála dokonce místní soutěž krásy. Přesto Olga cítila, že do rodiny nepatří, protože se nikomu ze svých „příbuzných“ ani v nejmenším nepodobala.
Několik let po únosu se matka snaží vyrovnat s bolestí ze ztráty dcery. První jí odebrali sociální pracovníci kvůli alkoholismu, druhou jí dala sama Tamara v porodnici. Před svou smrtí řekla adoptivní babička Olze pravdu.
Řekla jí její pravé jméno, odkud pochází a jak byla adoptována. Olga, které v té době bylo 16 let, se okamžitě vydala na policii, aby svůj příběh vylíčila, a prostřednictvím Interpolu se dozvěděla, že policie skutečně pátrá po běloruské dívce jménem Olga, která je považována za pohřešovanou.
V roce 2016 přišel den, kdy se Olga měla setkat s Tamarou, ale návštěva neproběhla zcela podle jejích představ. Olga to matce nevyčítala, ale Tamařin zdravotní stav nevypadal dobře a své okolí téměř nevnímala. „Moje pravá rodina přijela z Běloruska a hned mě vzali k sobě. Matka byla velmi nemocná a nevnímala, co se kolem ní děje. Bohužel jsem přišla pozdě,“ říká Olga. Nyní žije u své tety v Minsku a snaží se navázat kontakt se svými sourozenci.