Poté, co se Linda dověděla, co otřesného se její dceři na večírku stalo, okamžitě zavolala na policii. Jenže Cassidy nebyla schopná o tom s nikým kromě své matky mluvit. Její stav se zhoršil poté, co dívky, které ji na party pozvaly, o ní začaly šířit statusy na sociální síti.

Linda již nevěděla jak dál, nikdo jim nebyl schopný pomoci, proto se rozhodla z města, ve kterém bydlely, odstěhovat a začít úplně od začátku.

Na první pohled se může zdát, že se tímto celá situace vyřeší a příběh bude mít šťastný konec, kde se Cassidy společně se svou matkou z toho dostanou. Jenže tento příběh ještě nemá konec…

Cassidy se z tohoto zážitku nemohla vzpamatovat, nepomohly ani návštěvy psychologa ani terapie. Linda se snažila se svou dcerou každý den povídat, aby věděla, že je tady pro ni vždy, když bude potřebovat pomoct. Jenže dívka nedokázala pořádně jíst, navazovat nové kontakty, vlastně ani žít. Bohužel ani změna prostředí Cassidy nepomohla a téměř dva roky po této události se rozhodla k tomu nejhoršímu kroku vůbec – spáchala sebevraždu.

Pod tíhou toho všeho to Cassidy naprosto vzdala a v 15ti letech si sáhla na život. Jen kvůli hloupým spolužačkám, které si snad ani neuvědomovaly, co všechno tím mohou způsobit.

Linda se ze ztráty své milované dcery dodnes nevzpamatovala, jediné co však teď považuje za důležité, je to, aby pomohla jiným dětem a především dívkám, které jsou v podobné situaci, jako byla její dcera.

„ŠKOLNÍ ŠIKANA ZABILA MÉ DÍTĚ…

Mlčela jsem již příliš dlouho. Ve škole ve Wellingtonu existuje parta opravdu krutých a nemocných dětí (dívky i chlapci ve věku 13–15 let), které způsobily nechutný a nenávistný zločin vůči mé sladké Cassidy Trevan a to přesně 15. února 2014.

Cass v té době bylo pouhých 13 let, a i když jsme se skoro dva roky zoufale snažily dělat všechno pro to, aby to zvládla, nikdy se přes to nedostala. Dokonce jsme se odstěhovaly pryč a začala chodit do nové školy. Jenže ona nezvládala být mezi lidmi. Nákupy i výlety končily slzami a záchvaty paniky.

Musela jsem se dlouhých 22 měsíců dívat na to, jak moje dítě trpí a jen kvůli těm zrůdám. Bála se, že si ji najdou a udělají jí to znovu. Některé z nich si dokonce našly její nové telefonní číslo a dále ji přes sociální sítě urážely, i po tom všem, co všechno jí způsobily.

Trpěla nočními můrami, nespavostí, úzkostmi, panikou a tohle celé vedlo ke spoustě duševním chorobám. Bezmocně jsem sledovala, jak mi mé drahé dítě chřadne před očima, psychicky i fyzicky.

To vy jste způsobily, že si 12. prosince 2015 sáhla na život. Já vím, kdo jste, vy víte, kdo jste a policie to ví taky. Doufám, že vás to bude pronásledovat celý zbytek vašeho života a pokud budete mít to štěstí a budete mít své vlastní děti…vzpomeňte si na to, co jste udělali mému milovanému a jedinému dítěti a představte si, jak byste se cítili, kdyby to někdo udělal tomu vašemu.

Cassy byla celý můj svět, pořád je a vždycky bude. Ale teď nemám nic a stále hledám, snažím se najít důvod, proč tu bez ní být dál. Vy jste nejenže zavinili smrt mého dítěte, vy jste také zabili mou budoucnost s ní. Nikdy ji neuvidím ve svatebních šatech, nikdy nepoznám své vnoučata. Zničili jste tolik životů kvůli jednomu stupidnímu, sobeckému a zlomyslnému aktu, který byl počin žárlivosti jedné dívky, která vás k tomu přesvědčila. Tohle nebyla hra, ani zábava, vzali jste mé dceři nevinnost, její důvěru v lidstvo, její důstojnost, její práva, která lidská bytost má, její schopnost žít normální život…a nakonec i její život.

Nejsem zlá, nemám vztek, ani nejsem mstivý člověk…ale to, co jste udělali… doufám, že si to vy sami nikdy neodpustíte a že jméno Cassidy Trevan nikdy nezapomenete. Vy všichni máte na svých rukou její krev a to až do té doby, dokud samyinezemřete.

Šikana mi zabila dítě a je potřeba ji brát vážně. Prosím sdílejte.

Linda Trevan“

Zdroj:jenzeny