Megastavba, jejíž stavba stála miliardu dolarů a která všem vyrazila dech, se jmenovala – KURSK.
Dva dny po vyplutí ponorka vstoupila do určené hlídkové zóny, aby se zúčastnila cvičení flotily v Barentsově moři.
Ruský křižník Petr Veliký, který převzal roli americké letadlové lodi, se nacházel asi 50 mil od Kurska. Plán cvičení počítal s tím, že k útoku na loď dojde mezi 11.30 a 18.00. V tomto období nemusel Kursk opustit předem přidělenou zónu. Útok na povrchovou loď neměl začít dříve, než tato loď dorazila do určené oblasti.
„Žádám o povolení nabíjet a vypouštět torpéda,“ řekl kapitán Kursk a kontaktoval operační středisko.
„Máš ho,“ odpověděli.
Ponorka Kursk v tu chvíli zpomaluje, určili, že hloubka ponoru má být 60 stop, píše se ve snaze držet krok s vždy aktuální rekonstrukcí tragické události na internetových fórech a blozích.
V této poloze Kursk vysune periskop, zvedne antény pro rádiová zařízení a globální polohovací systém. V 10:58 Petr Veliký, který přes vysílačku vyslechl žádost ponorky o použití torpéd, vyhlašuje bojový poplach. Jako obvykle ve vodách, ve kterých se cvičení provádí, je další strana zastoupená dvěma americkými ponorkami USS Memphis a USS Toledo a jednou britskou HMS Splendid, které jsou na průzkumné misi nad aktivitami Rusů. Kursk je nyní v hloubce 90 stop a s Petrem Velikým začíná odpalování série tří protiponorkových raket. Zároveň se v Kursku ozývá varovný signál. Ozval se výbuch a pak další.
Podle obecně přijímané teorie unikl peroxid vodíku do přední místnosti torpédové ponorky, což způsobilo výbuch jedné hlavice torpéda, což následně způsobilo výbuch několika hlavic o dvě minuty později. Druhý výbuch měl výbušnou sílu asi šest tun TNT a byl dostatečně velký na to, aby byl registrován na seismografech v celé severní Evropě. Ponorka klesla hlouběji než sto metrů.
Zdroj:objektiv