Strach z přerozdělení moci a hrozba stotisíců vojáků

Americký Institut pro studium války (ISW) poukazuje na to, že ruský Západní vojenský okruh je pod značným tlakem, neboť musí současně vést válku na Ukrajině a udržovat síly na východním křídle NATO. Z toho pramení obavy, které vyjádřil estonský ministr obrany Hanno Pevkur v listopadu, když varoval, že v případě ukončení bojů na Ukrajině by ruské jednotky, které jsou v současnosti nasazeny na frontě, mohly být přesunuty jinými směry. „To znamená, že ruská armáda by mohla mít k dispozici statisíce vojáků, které by Putin mohl nasadit v našem sousedství,“ dodal Pevkur.

Generál Virtanen upřesnil, že brigády dříve umístěné podél finské hranice se rozrostou do čtyř až pěti divizí, včetně armádního sboru a podpůrných jednotek. „V budoucnu bude v té oblasti výrazně více vojáků než před začátkem války na Ukrajině,“ dodal. Estonská rozvědka potvrzuje, že reformy v Leningradském vojenském okruhu již vedly k vytvoření 44. armádního sboru a 69. motorizované pěší divize poblíž Estonska, které byly následně rychle přesunuty na Ukrajinu. V současné době se také formuje 68. motorizovaná divize. To „demonstruje schopnost Ruska vytvářet velké vojenské formace v relativně krátkém časovém období,“ zdůrazňuje estonská služba. Finské tajné služby odhadují, že vojenský sbor bude trvale nasazen poblíž finských hranic a počet ruských vojáků v oblasti by se mohl ve srovnání s předválečnou situací „zdvojnásobit nebo ztrojnásobit“.

NATO se brání: Doly, překážky a Východní štít

V reakci na tyto hrozby posílily pobaltské státy – Lotyšsko, Litva a Estonsko – bezpečnost na svých hranicích s Ruskem umístěním min a tankových bariér. Polsko navíc zahájilo výstavbu tzv. Východního štítu v hodnotě více než 2,5 miliardy dolarů, který Varšava označuje za „největší bezpečnostní projekt na východní hranici NATO od roku 1945“. Finsko rovněž zahájilo výstavbu plotu dlouhého asi 200 kilometrů podél hranice s Ruskem v únoru 2023, přičemž práce by mohly trvat až čtyři roky.

Finská veřejnoprávní televize YLE v lednu informovala, že satelitní snímky potvrzují rozšiřování ruských vojenských zařízení poblíž finských hranic, ačkoli tato oblast je v současné době využívána hlavně k logistické podpoře vojsk na Ukrajině.

Testování článku 5 a výzvy pro jednotu Aliance

Generál Janne Jaakkola, velitel finské armády, začátkem května 2024 prohlásil, že je „vždy možné“, že se Rusko pokusí otestovat článek 5 NATO, který zaručuje kolektivní obranu každého člena. Přesto dodal: „Pokud podnikneme správné kroky a zachováme jednotu, myslím, že přímý útok je nepravděpodobný“.

Jednota Aliance však byla v uplynulém roce prověřena, zejména postoji bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoli vysocí představitelé jeho administrativy tvrdí, že USA zůstávají oddány NATO, zároveň požadují, aby evropští spojenci výrazně zvýšili své obranné rozpočty. Bílý dům zároveň projevil sklon k uvolnění vztahů s Moskvou, což vyvolalo obavy u zemí, které se v případě možného ruského útoku spoléhají na vojenskou podporu USA.

Generál Virtanen se domnívá, že Rusko „neustále testuje článek 5“, ale neočekává bezprostřední hrozbu. Podle něj se Moskva spoléhá především na informační útoky, rušení GPS, kybernetické vpády a podněcování masových migrací – to vše jsou metody hybridní války, které Rusko používá k destabilizaci, aniž by vstupovalo do přímého konfliktu. James Appathurai, zástupce generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetické hrozby, potvrdil, že „jsme svědky probíhajících a stále intenzivnějších hybridních útoků a incidentů zaměřených na země NATO“. Rusko je podle něj „významným aktérem“ v těchto aktivitách. Předchozí velitel Mnohonárodního sboru NATO Severovýchod, generálporučík Jürgen-Joachim von Sandrart, koncem loňského roku uvedl, že Rusko má dnes „mnohem více možností, jak otestovat soudržnost Aliance“.

Tato situace podtrhuje rostoucí napětí na východním křídle NATO a nutnost neustálé bdělosti a jednoty členských států v reakci na dynamicky se měnící bezpečnostní prostředí.