Zajímavým zjištěním bylo, že vyšší výskyt demence se objevil také u lidí, kteří alkohol nepili vůbec.
V jejich případě však bylo riziko častěji spojeno s kardiovaskulárními onemocněními, jako je mrtvice, ischemická choroba srdeční či diabetes.
To neznamená, že abstinence je škodlivá. Spíše to naznačuje, že mechanismy vzniku demence jsou složité a multifaktoriální.
Autoři varují před zjednodušenými závěry
Odborníci zdůrazňují, že se jedná o observační studii. Nelze tedy s jistotou tvrdit, že mírné pití chrání před demencí.
Lékaři zároveň připomínají, že alkohol je spojen s dalšími riziky – například s rakovinou, cirhózou jater či neuropsychiatrickými poruchami.
Autoři proto rozhodně nedoporučují, aby abstinenti začali pít kvůli možnému ochrannému efektu.
Co z toho plyne?
Extrémy většinou nepřinášejí dobré výsledky. Studie naznačuje, že mírná konzumace alkoholu může být z hlediska demence méně riziková než úplná abstinence nebo nadměrné pití, ale zároveň upozorňuje na nutnost dalšího výzkumu.
Duševní zdraví ve stáří totiž závisí na celé řadě faktorů – od životního stylu přes genetiku až po stav srdce a cév.
Otázka tedy nezní jen „pít, nebo nepít“, ale spíše: jak celkově pečujeme o své zdraví.