Vchodové dveře se otevřely a do bytu vstoupila třicátnice. „Kde jsi byl?“ zeptal se manžel. „Jako vždy u mé matky,“ odpověděla manželka bez jakýchkoli emocí. „Hmm, nedávno jsi ji začal často navštěvovat,“ – mimochodem, hodil se manžel. Manželka na to nic neřekla a pokrčila rameny.
– Stal jsi se tak lhostejným, bezpáteřním, kde je tvoje dřívější vášeň? Žijeme spolu 5 let, ale zatím se tak nestalo. Možná bych měl hledat někoho vedle? – usmál se škodolibě manžel.
– Jak chceš, ty to víš nejlíp, – odpověděla manželka se stejnou lhostejností a prostírala stůl.
Takovou odpověď zjevně nečekal. Vyzývavě vstal od stolu a vyběhl z domu. Pak vytáhl telefon a začal vytáčet číslo.
– Ahoj kočko! Moc jsi mi chyběl, už jsem na cestě. Nakrmíš svou milovanou, mám docela hlad.
– Samozřejmě, drahá, už prostírám stůl.
Usmál se a nastoupil do auta. Cestou se zastavil v květinářství a koupil obrovskou kytici jejích oblíbených šarlatových růží. Když projížděl křižovatkou, viděl hroznou nehodu. Ale tohle ho zaujalo: staršího muže vezli na vozíku, utrhli mu jednu nohu a za ním, celá v slzách, za ním běžela jeho žena. To na něj udělalo takový dojem, že se mu do hlavy vkradl nápad.
Prudce otočil volantem a vjel do nemocnice, kde jeho přítel pracoval jako chirurg.
„Poslouchej, Mikhalyči, můžu tě požádat o laskavost,“ řekl zdvořile. – Chci zkontrolovat svou přítelkyni, můžete mi pomoci?
Pokračování na další straně