Jednou z nejslavnějších částí snímku je závěrečná honička ulicemi Prahy. Smoljak později přiznal, že ho samotného překvapilo, jak silně působí záběry, kdy z auta mizícího v dálce diváci hrozí pěstmi. Právě autentická energie nehereckých tváří dodala scéně nečekanou sílu.
Píseň, která změnila tempo celé scény
K finále neodmyslitelně patří skladba Severní vítr. Původně se přitom uvažovalo o rychlejší hudbě. Smoljak si však melodii pouštěl stále dokola ke všem záběrům a rozhodl se ji použít jako vědomý kontrast k chaotickému běhu a zmatku.
Navíc si tak zvykl na hlas skladatele Jaroslav Uhlíř ze zkušební nahrávky, že mu svěřil i finální nazpívání písně – a vznikl hit, bez kterého si film dnes nikdo neumí představit.