Když se starověká moudrost střetává s moderní zahradou – Věřili byste, že některý strom vám může zničit štěstí?

Po mnohá staletí lidé věřili v existenci zvláštních sil, které ovlivňují náš život a osud. Mezi těmito silami hrají rostliny a stromy výjimečnou roli. Starobylá víra o rostlinách, zrozená ještě v předkřesťanském období, se dodnes udržela v lidových tradicích a církevních zvycích. Nejde jen o estetiku zahrady; jde o proudění energie, o ochranu a o štěstí, které (nebo spíše neštěstí), mohou některé druhy přinést.

Co když se dozvíte, že strom, který hrdě roste na vašem dvoře, je ve skutečnosti branou k neštěstí? Připravte se na odhalení prastarých slovanských tajemství o tom, které dřeviny byste měli navždy vyškrtnout ze svého seznamu přání pro zahradu, a které naopak přinesou do vašeho domova štěstí a hojnost.

Ořech: Dřevo, které údajně přináší neštěstí a smrt – Temná legenda z východu!

Podle dávných lidových pověr, především na Balkáně a ve slovanských zemích, je ořech (Juglans regia) stromem, který by se nikdy neměl sázet v blízkosti domu. Proč? Věřilo se, že přináší smůlu a dokonce i smrt. Tato víra pramení z několika faktorů:

  • Hluboké kořeny a hustý stín: Ořešák má mimořádně silný a hluboký kořenový systém, který se může agresivně šířit a poškozovat základy domů, studní nebo jiných staveb. Jeho hustá, rozložitá koruna vrhá hluboký stín, pod kterým nic moc neroste a kde se údajně kumuluje negativní energie.
  • „Kde je ořech, tam rodina vymírá“: Toto drastické rčení odráží víru, že ořech přitahuje neštěstí a přináší do rodiny úmrtí nebo tragické události. Někteří dokonce věřili, že není dobré ani odpočívat v jeho stínu, protože by to mohlo přinést nemoci nebo neštěstí.
  • Toxicita a symbolika: Listy a kořeny ořešáku obsahují látku zvanou juglon, která je pro mnohé rostliny toxická a zabraňuje jejich růstu pod stromem. To mohlo přispět k vnímání ořechu jako „nehostinného“ a „smůlonošného“. V některých kulturách byl ořech spojován s podsvětím a temnými silami.

Stejné negativní konotace jsou často přisuzovány i moruši (dud), dalšímu stromu s podobně hlubokými kořeny a hustou korunou. Přestože je moruše v mnoha kulturách ceněna pro své plody a listy (pro chov bource morušového), v některých slovanských tradicích si vysloužila pověst nositele neštěstí, pokud roste příliš blízko obydlí.

Proč se (ne)sázet akát a další starověké zakazky?

Kromě ořechu existují i další dřeviny, u nichž se tradovala jistá opatrnost:

  • Akát (bagrem): Staré jméno pro akát bylo „nerod“, což naznačovalo, že nepřináší nic dobrého. Věřilo se, že není dobré ho sázet v blízkosti domu, protože by mohl přinášet neplodnost, smůlu a nemoci. Také se říkalo, že není vhodné akát roubovat. Jeho trny a agresivní šíření kořenů mohly tuto pověst posílit.
  • Staré lidové zvyklosti: Mnohá další stromová pravidla byla založena na praktických důvodech – například dub se nesměl kácet, protože je posvátný (a také velmi tvrdý a dlouho roste). Čuvarkuća (netřesk) a perunika se dávaly na střechy domů, aby chránily před blesky, což byla pravděpodobně spojitost s jejich schopností přežít i v náročných podmínkách na střechách.

Pokračování na další straně