Jedna z nejsilnějších aliancí proti Rusku se otřásá v základech. To, co mnozí považovali za neotřesitelnou podporu Ukrajině ze strany východoevropských zemí, začíná vykazovat první vážné trhliny. Jádro problému je v Polsku, tradičně nejvěrnějším spojenci Kyjeva, kde nový prezident svým vetem signalizuje možný obrat, který by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro celou Evropu.

Polské veto: První trhlina v jednotě

Nový polský prezident Karol Navrocki šokoval mnoho pozorovatelů, když vetoval zákon, který by prodloužil finanční podporu pro ukrajinské uprchlíky. Jako by to nestačilo, je ve hře i ukončení polského financování pro službu Starlink Elona Muska, která je pro ukrajinskou armádu klíčová. Zatímco se jedná o izolovaný incident, mohlo by jít o první signál oslabení odhodlání východoevropských zemí. Polsko je přitom historicky regionální mocností, jejíž podpora Ukrajině je hluboce zakořeněna v nedůvěře vůči Rusku. Změna jeho kurzu tak vyvolává obavy daleko za jeho hranicemi.

Navrocki je kandidátem nacionalistické strany PiS, jejíž lídr Jaroslaw Kaczyński dosud dokázal protiukrajinské hlasy ve straně kontrolovat. Oslabení jeho vlivu však s sebou nese riziko, že populismus a geopolitické omyly získají na síle. Na rozdíl od svého předchůdce, Andrzeje Dudy, není Navrocki považován za politika, který by dokázal překonávat stranické rozpory a pevně budovat spojenectví se Západem.

Řetězová reakce napříč Evropou: Od Orbána po Babiše

Polské váhání není osamocené. Celou východní Evropou se šíří politické nálady, které signalizují možný obrat:

  • Maďarsko: Premiér Viktor Orbán je v této oblasti průkopníkem. Zdvojnásobil dovoz energií z Ruska, zablokoval pomoc Ukrajině a neváhal vyslat do Zakarpatské oblasti zpravodajské důstojníky, čímž otevřeně zastupuje ruské zájmy.
  • Slovensko: Ačkoli bylo jednou z prvních zemí, která dodala Ukrajině stíhačky a protiletadlové systémy, pod současnou vládou se stalo jakousi „pátou kolonou“ v EU, která zpochybňuje vojenskou podporu Kyjeva.
  • Litva: I v Pobaltí, kde je Rusko stále považováno za existenční hrozbu, se objevují hlasy pro zmírnění politiky. Nová vládnoucí koalice zahrnuje i stranu známou svým mírnějším postojem k sovětské minulosti a někteří její představitelé dokonce mluvili o vystoupení z NATO.
  • Česká republika: Před blížícími se volbami se očekává návrat Andreje Babiše do funkce premiéra. Babiš se v posledních letech vyjadřoval proti finanční podpoře uprchlíků a projevoval skepsi vůči vojenské pomoci. Jeho strana ANO se navíc přidala k evropskému bloku „Patrioti pro Evropu“ spolu s proruskými stranami jako maďarský Fidesz.

Pokračování na další straně