Každoročně 22. dubna si svět připomíná Den Země, symbol ochrany přírody a odpovědnosti vůči planetě. Na Slovensku ale tento den doprovází nepříjemná realita – více než 2 000 environmentálních zátěží, které dál ohrožují půdu i podzemní vody.
Přestože jsou k dispozici finanční prostředky, řešení zůstává na okraji zájmu. Z balíku přesahujícího 186 milionů eur se zatím využilo jen zhruba 0,5 %, což vyvolává otázky o skutečných prioritách státu.
Od Vrakuně po Zemplín: toxická mapa země
K nejvážnějším případům patří skládka ve Vrakuni, která dlouhodobě ohrožuje podzemní vody Žitného ostrova. Už v roce 2002 byli obyvatelé varováni, aby vodu nepoužívali ani k běžným účelům.
Podobně problematický je areál bývalého Istrochemu, kde historické znečištění výrazně snižuje kvalitu života v Bratislavě a brzdí rozvoj širšího centra. Náprava zde naráží na administrativní překážky, odvolání i nečinnost.
Výrazným symbolem ekologické zátěže je také tzv. „zemplínský trojúhelník smrti“ mezi Vranovem nad Topľou, Humenným a Michalovci. Mnoho lokalit přitom zůstalo bez jasného vlastníka – firmy zanikly nebo nejsou dohledatelné.
Odborníci upozorňují, že nestačí skládky jen uzavírat. Skutečná sanace znamená řešit hlubokou kontaminaci půdy a vody, což je technicky náročný proces.
Bez dat není řešení
Situaci komplikuje i nedostatek informací. U přibližně 850 lokalit stát nemá dostatek dat, což zásadně brzdí další kroky.
Z potvrzených zátěží je 138 označeno jako vysoce prioritních, ale často chybí základní údaje – typ znečištění, jeho rozsah i šíření. Bez podrobného geologického průzkumu a analýzy rizik nelze rozhodnout, zda je území bezpečné ani jak postupovat dál.
Projekty stojí, řešení se vleče
Od roku 2022 se situace posouvá jen minimálně. Schváleny byly čtyři projekty průzkumu pro šest lokalit, přičemž většina vznikla už v minulém programovém období.
článek pokračuje na další stránce…