Slovenský vodárenský sektor stojí před zásadním rozhodnutím. Obnova infrastruktury už není otázkou budoucnosti, ale nutností, která se nedá dál odkládat. Dlouhodobý investiční a modernizační dluh totiž vede k alarmujícím ztrátám pitné vody – podle dostupných údajů se až třetina upravené vody ztratí ještě dřív, než se dostane k lidem. V době klimatické krize je takový stav neudržitelný.
Na problém upozornila mluvčí Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení (AZZZ) SR Miriam Filová.
Některé regiony jsou na tom výrazně hůř
Na veřejné vodovody je v současnosti napojeno 90,5 % obyvatel Slovenska, na veřejnou kanalizaci pak 72,2 %. Přesto ale stále existují celé oblasti, kde je situace kritická.
Problémem jsou zejména nevyřešené aglomerace s více než 2 000 ekvivalentními obyvateli, především na východě a jihu středního Slovenska, kde chybí dostatečná kanalizační infrastruktura a systém čištění odpadních vodOdkládání oprav znamená vyšší náklady
Podle Ivany Mahríkové, generální sekretářky Asociace vodárenských společností a členky AZZZ SR, má neustálé odkládání obnovy velmi vážné důsledky.
Upozorňuje, že čím déle se rekonstrukce oddaluje, tím více rostou technické, ekonomické i environmentální náklady. Situace se sice mírně zlepšila díky změnám v regulačním rámci a větší podpoře měst a obcí, investiční dluh však zůstává extrémně vysoký, hlavně v nejpostiženějších regionech.
článek pokračuje na další stránce…