Ani během léčby a rizikového období se nevzdala běžného života. Pracovala, plánovala a odmítala se zastavit.
Když jí lékaři oznámili nutnost operace během těhotenství, její reakce byla typická: „Nemám čas. Přijdu ráno.“
Nešlo o lehkovážnost, ale o způsob, jak si udržet kontrolu nad vlastním životem.
Dnes už mluví o minulosti jinak
Dnes se manželé soustředí především na rodinu a společný život, včetně 14letého syna Nikolase. K těžkým chvílím se vracejí s odstupem – ne s hořkostí, ale s vědomím, že psychická síla a odhodlání dokážou člověka provést i těmi nejtemnějšími obdobími.
Jejich příběh není o senzaci. Je o realitě, která může potkat kohokoli – a o tom, že vnitřní postoj často rozhoduje víc než okolnosti.