Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhlo nové, hrozivé úrovně. Nedělní masivní a úspěšná ukrajinská operace proti ruským leteckým základnám, nazvaná „Pavučina“, zasadila Kremlu zničující ránu a vyvolala vlnu odvetných úderů a alarmujících varování od západních zpravodajských služeb. Ruský prezident Vladimir Putin se po ponižující porážce stahuje z veřejnosti a připravuje odvetu, jejíž rozsah se obávají nejen v Kyjevě, ale i na samotné Sibiři. Evropští představitelé obrany bijí na poplach: Moskva hromadí obrovský kontingent tanků a munice, což naznačuje přípravy na konflikt, který by mohl přesáhnout hranice Ukrajiny.

Pavučina: Operace, která probudila spícího medvěda

Ukrajinská operace „Pavučina“ byla přísně tajnou misí, na které se tajně pracovalo přibližně 18 měsíců. Její realizace v neděli způsobila Putinovu režimu obrovské ponížení. Terčem se staly některé z nejdůležitějších ruských vojenských letišť, včetně základen hluboko na Sibiři, což představuje první ukrajinský útok na cíle v této odlehlé oblasti. Mezi zasaženými základnami byly Belaja v Irkutské oblasti na Sibiři, Djagilujevo v Rjazaňské oblasti, Olenia v Murmansku a Ivanovo ve středním Rusku. Pátá základna dosud nebyla identifikována.

Prezident Zelenskyj na sociálních sítích s hrdostí označil operaci za „naprosto brilantní výsledek“ a zdůraznil, že se jedná o výkon, „kterého dosáhla výhradně Ukrajina“. Podle Kyjeva přesahují škody 1,5 miliardy liber, přičemž jeden zasažený letoun A-50 má odhadovanou hodnotu asi 260 milionů liber. Tato akce, řízená prezidentem Zelenským a šéfem bezpečnostní služby generálporučíkem Vasylem Maljukem, bude „nepochybně zapsána do dějin“.

Hněv Kremlu: Odvetné údery a kritika FSB

Putin se na veřejnosti neobjevil od doby, kdy se zprávy o operaci „Pavučina“ rozšířily. Jeho hněv se však projevil okamžitou odvetou. Ruské síly v noci na pondělí zaútočily na Charkov drony a balistickými raketami, zranily nejméně šest lidí a signalizovaly, že ponižující rána nezůstane bez odpovědi. Proruský telegramový kanál „Fighterbomb“ dokonce přiznal, že „týden poté bude pro ruské dálkové letectvo označen za černý den“.

„Daily Mail“ s odvoláním na nejmenované zdroje píše, že Putin varoval, že „odvetí Ukrajině“ a zároveň se „pomstí svým podřízeným, kteří tuto ponižující situaci dovolili“. Zvláště pod palbu kritiky se dostala Federální bezpečnostní služba (FSB) pod vedením Putinova blízkého spojence Alexandra Bortnikova. FSB je kritizována za to, že Ukrajina údajně využívala sklad vedle jejího zpravodajského ústředí v Čeljabinsku k přípravě útoků dronů na ruské letecké základny. To poukazuje na závažné selhání ruské kontrarozvědky a vnitřní bezpečnostní mezery.

Evropa a NATO v pohotovosti: Ruská válečná mašinerie v plné síle

Nejznepokojivější varování však přicházejí z Evropy a NATO. Německý ministr obrany varoval, že Putin výrazně zvýšil výrobu bojových tanků – až na 1 500 ročně – a dělostřelectva. Tyto zbraně mohou být použity proti Ukrajině, ale také jako alarmující signál, že se Rusko připravuje na možný útok na člena NATO.

Generál Carsten Breuer pro BBC potvrdil: „Existuje záměr a dochází k hromadění zásob (zbraní) pro možný budoucí útok na pobaltské členy NATO.“ Západní vojenští a zpravodajští představitelé, včetně Chrise Cavoliho, vrchního velitele NATO, vyjadřují podobné obavy. Cavoli uvedl, že Rusko mobilizuje více vojáků, doplňuje tanky a munici „bezprecedentním tempem“ a je na cestě k „vybudování zásob třikrát větších, než mají Spojené státy a Evropa dohromady“.

Tato data jsou alarmující. Wall Street Journal dodává, že ruští vojenští inženýři rozšiřují vojenské základny poblíž hranic s Finskem, novým členem NATO, které by v nadcházejících letech měly pojmout desítky tisíc vojáků. To naznačuje dlouhodobou strategii posilování ruské vojenské přítomnosti v blízkosti hranic NATO.

Suwalský koridor a riziko do roku 2029: Kdo je v největším nebezpečí?

Generál Breuer zvláště poukázal na Suwalský koridor, strategicky zranitelnou oblast hraničící s Litvou, Polskem, Ruskem a Běloruskem, jako na obzvláště citlivé místo. „Pobaltské státy jsou skutečně vystaveny Rusům, že? A když tam jste, opravdu to cítíte… v rozhovorech, které na těch místech vedeme. Musíme být připraveni do roku 2029,“ varoval Breuer. „Pokud se mě teď zeptáte, jestli existuje záruka, že se to nestane před rokem 2029 – řekl bych, že žádná neexistuje. Proto musíme být připraveni bojovat.“

Toto varování přímo ukazuje na to, kdo je v současné situaci v největším nebezpečí. Jsou to:

  • Pobaltské státy (Litva, Lotyšsko, Estonsko): Jejich geografická poloha a historické vazby na Rusko je činí extrémně zranitelnými. Případný útok na Suwalský koridor by je mohl odříznout od zbytku NATO.
  • Polsko: Jako klíčová země na východním křídle NATO a přímý soused Ruska a Běloruska je ve zvýšeném riziku.
  • Finsko: Jeho nedávný vstup do NATO a sdílení dlouhé hranice s Ruskem znamená, že jeho vojenské základny se stávají potenciálními cíli ruského posilování.
  • Ukrajina: I přes úspěšné údery zůstává hlavním cílem a bojištěm. Ruská odveta bude nepochybně směřovat primárně na ni.
  • Samotní Rusové: Putinova „pomsta svým podřízeným“ naznačuje vnitřní čistky a posilování autokracie, což může vést k většímu utlačování a destabilizaci uvnitř Ruska.

Budapešťské memorandum: Hořká připomínka minulosti

Ironií osudu je, že nedělní ukrajinský útok se odehrál přesně 29 let poté, co Ukrajina předala Rusku desítky strategických bombardérů a až 2 000 jaderných hlavic výměnou za slib, že nebude napadena – v souladu s Budapešťským memorandem. Toto memorandum, které mělo zaručit suverenitu a územní celistvost Ukrajiny výměnou za její jaderné odzbrojení, je nyní hořkou připomínkou porušených slibů a důsledků důvěry v mezinárodní dohody.

Závěr: Připravenost je klíčová

Putinova „zraněná bestie“ se chystá k odvetě a signály z Moskvy jsou jasné. Zvýšená výroba zbraní, hromadění zásob a rozšiřování vojenských základen v blízkosti hranic NATO naznačují, že Kreml se připravuje na dlouhodobý konflikt a potenciálně i na přímou konfrontaci se Západem. Varování německého generála, že Evropa a USA nemusí být schopny společně odolat ruským zásobám, je mrazivé a podtrhuje naléhavost posílení obranných schopností NATO.

Svět stojí na prahu další eskalace. Otázkou není, zda Putinova pomsta přijde, ale jakou bude mít podobu a jak daleko je Kreml ochoten zajít. Pro zmíněné země je připravenost bojovat a odradit agresi klíčová.