Rodionova zdůrazňuje, že ani chudoba, korupce, cenzura či válka samotná nevyvolaly v Rusku masové povstání. Skutečnou hrozbou pro režim jsou podle ní hluboké rozdíly mezi jednotlivými regiony.
„Moskva a Čukotka, Čečensko a Sibiř – to nejsou jen vzdálená místa, to jsou úplně odlišné světy,“ upozorňuje. Přesto jsou všechny řízeny z jednoho centra, nuceny k uniformitě a často nespravedlivě kráceny na zdrojích.
Finanční kolaps regionů a tichá eroze systému
Rusko tvoří více než 190 etnických skupin a 89 regionů, z nichž 21 má status autonomních republik. Mnohé z nich jsou však zcela závislé na penězích z Kremlu.
Válka na Ukrajině tento systém dále oslabuje – státní finance proudí hlavně do armády, zatímco regionální rozpočty se propadají. Podle dostupných informací čelí až 56 regionů vážnému deficitu, což ohrožuje základní služby jako zdravotnictví či školství.
Rozpad, který může přijít zevnitř
Právě tato kombinace ekonomického tlaku, regionální nerovnosti a potlačované identity podle Rodionové představuje největší hrozbu pro Putinův režim.
Nejde o náhlý kolaps, ale o postupné drolení systému, který drží pohromadě už jen silou a strachem. Až tlak přeroste určitou hranici, může se „monstrum“, jak ho Rodionova nazývá, rozpadnout samo od sebe.