Na kritiku už reagoval Generální štáb francouzských ozbrojených sil, který oznámil, že přistoupí k revizi rozdělení finančních prostředků.
Konkrétní kroky ani časový harmonogram ale zatím nezveřejnil, což mezi odborníky vyvolává další otázky o skutečné připravenosti armády na reálný konflikt.
Grónsko, NATO a Ukrajina
Téma připravenosti přichází v citlivé době. Francie totiž zvyšuje svou vojenskou aktivitu v strategických regionech.
Minulý týden vyslal Paříž vojenský kontingent do Grónska, kde se vojáci zúčastnili společných cvičení pod vedením Dánska. Zároveň Francie oficiálně požádala o souhlas s pořádáním cvičení NATO v této oblasti.
Denník Le Monde navíc informoval, že prezident Emmanuel Macron jednal s lídry parlamentních stran o možnosti vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. Tříhodinového jednání se podle agentury Unian zúčastnilo zhruba 30 politických představitelů.
Tvrdá realita vojenské síly
Francie tak stojí před paradoxem: je považována za nejsilnější armádu NATO v Evropě, ale zároveň se ukazuje, že bez zásadních investic do logistiky a personálu by v dlouhodobém konfliktu mohla narazit na své limity překvapivě rychle.
Moderní války se totiž nevyhrávají jen zbraněmi, ale především palivem, daty a lidmi.