Hlavní roli v celém procesu hraje látka zvaná interferon. Jde o protein, který buňky uvolňují jako první obranný signál proti virům.
Vědci vytvořili v laboratoři modely lidské nosní sliznice a infikovali je rhinovirem. Pomocí moderních metod, jako je sekvenování RNA jednotlivých buněk, zjistili zásadní rozdíl:
- Pokud buňky rychle vytvoří interferon, virus se téměř nerozšíří. Infikováno je méně než 2 % buněk a příznaky jsou velmi mírné.
- Pokud je reakce slabá nebo pomalá, virus se šíří mnohem víc a spouští silný zánět, tvorbu hlenu a poškození dýchacích cest.
Proč jsou někteří lidé nemocní víc
U lidí se slabší interferonovou odpovědí dochází k výrazně horším příznakům. To platí zejména pro osoby s:
- astmatem,
- CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemocí),
- nebo oslabenou imunitou.
Právě u nich se nachlazení často mění v dlouhodobý problém, který může vyústit v komplikace.
Vedoucí výzkumu doktorka Ellen Foxmanová k tomu říká:
„Není to virus, kdo rozhoduje o průběhu nemoci. Výsledek určuje samotné tělo.“
Osobní motivace vědkyně
článek pokračuje na další stránce…