Evropa nakupuje téměř polovinu plynu, který dováží z Ruské federace, a proto by oznámení Kremlu, že země může přerušit dodávky plynu do Evropy , mělo pro starý kontinent nedozírné důsledky. Kreml totiž varoval, že cena ropy by se mohla více než zdvojnásobit, pokud Západ posílí opatření proti Rusku zákazem dovozu energie. Moskva varovala, že takový krok by byl „katastrofa pro globální trh“. Odborníci poukazují na to, že pokud Rusko skutečně přestane posílat plyn do EU, uskladněné zásoby by mohly vydržet až do dubna, než dosáhnou minimální úrovně.

„Politico“ píše, že časový rámec bude zkrácen do konce března, pokud se zima ochladí. O něco více času by se dalo získat, kdyby země přešly na spalování topného oleje a uhlí místo plynu. Drastičtější možností je omezení průmyslové výroby a snížení spotřeby vytápění v místech, jako jsou úřady veřejné správy, zatímco zaměstnanci pracují z domova.

“ V krátkodobém horizontu a při zohlednění EU jako celku bude blok pravděpodobně schopen přežít dramatické přerušení dovozu ruského plynu ,“ napsal Brigelův tým, jak uvádí Politico.

Jiní tvrdí, že skladování plynu není myšleno tak, aby se úplně snížilo na nulu, a že je nerovnoměrně rozloženo po celém kontinentu, takže méně bohaté země střední a východní Evropy jsou zranitelnější. Není ani zdaleka jisté, jak dobře zásobené země jako Itálie a Německo – v současnosti vůdci bloku v oblasti skladování plynu – by byly připraveny sdílet se svými sousedy v krizi, píše „Politico“.

Kdo by byl nejvíce zasažen?

Finsko, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, Slovensko, Chorvatsko a Česká republika obdržely v roce 2020 více než dvě třetiny svého plynu z Ruska, podle nejnovější zprávy o trhu Asociace energetických regulátorů EU. Rakousko, Řecko, Německo, Itálie, Litva, Polsko, Maďarsko a Slovinsko spoléhaly na Rusko s více než 40 procenty svého plynu , píše „Politico“.

Krizové simulace provedené evropskou sítí provozovatelů plynovodů ENTSOG ukazují, že dvouměsíční zimní výpadek plynu přes Ukrajinu lze překlenout – ale pouze pokud Nord Stream a Turkish Stream zůstanou v provozu, pokud bude nadále proudit norský plyn a pokud zásobníky a zkapalněný zemní plyn lze použít pro zásobování. V tomto scénáři by Rakousko, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Polsko, Itálie, Rumunsko a Švédsko všechny musely snížit poptávku po plynu asi o 7 %, zatímco elektrárny na LNG v Belgii, Francii, Chorvatsku, Itálii, Spojeném království a Nizozemsku by muset přejít na maximální dovoz, píše „Politico“.

Žádná simulace zabezpečení dodávek v EU však nikdy nepředpovídala úplné zastavení ruských toků na všech trasách.

Pokračování na další straně