Ještě před samotným přímým setkáním přitom panovaly určité obavy. Ukrajinská strana již dříve vyjádřila podezření, že Rusko se pokouší podkopat mírové úsilí svými požadavky na změnu formátu jednání a snahou o marginalizaci účasti Spojených států a Turecka. Tato podezření se zdají být s ohledem na následná prohlášení Kyjeva opodstatněná.
Americké ministerstvo zahraničí vydalo k přítomnosti Marca Rubia na jednáních stručné prohlášení, v němž zdůraznilo postoj USA, že zabíjení na Ukrajině musí přestat. Sám Rubio před jednáním vyjadřoval opatrný pesimismus ohledně jejich možného úspěchu.
V kontrastu k napětí v Istanbulu zazněla i iniciativa z Vatikánu. Papež Lev XIV. navrhl, aby se případná další mírová jednání konala právě tam, poté co se klíčoví aktéři konfliktu nesetkali na nejvyšší úrovni v Turecku. Vatikán označil výsledek istanbulského setkání za tragický a vyjádřil ochotu papeže působit jako prostředník v úsilí o ukončení války.
Zatímco první přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem po dlouhé době skončily zjevným patem a silným rozhořčením Kyjeva, otázka dalšího vývoje zůstává otevřená. „Neskutečné“ požadavky Kremlu zřejmě postavily ukrajinskou stranu před nečekanou a nepřijatelnou realitu. Bude mezinárodní společenství hledat nové cesty k dialogu, nebo se konflikt na Ukrajině ocitne v ještě hlubší a beznadějnější fázi? Odpovědi na tyto otázky přinese nejspíše až čas.