Uvnitř haly panovala zvláštní, těžko popsatelná nálada. Smutek se mísil s vděčností, vzpomínky s úsměvem. Mezi přítomnými byla i vdova Nikola Hezucká, která dorazila už na odpolední zvukovou zkoušku.
Jedním z nejsilnějších momentů celého dne byl pohled na malého Olivera, jak tiše sleduje dění na pódiu. Bez slov, bez gest – jen tiché pozorování, které dojalo tisíce lidí v hledišti.
Písně, vzpomínky a hlas, který se vrátil
článek pokračuje na další stránce…