Kontrast mezi slovy a realitou
Přestože ruský prezident pravidelně vydává silná prohlášení o vojenské převaze, realita konfliktu na Ukrajině je výrazně složitější.
Po téměř čtyřech letech bojů se Rusku nepodařilo dosáhnout rychlého vítězství, které původně slibovalo – operace měla podle ruského vedení trvat jen několik dní.
To ale Putinovi nebrání v tom, aby Západu stále častěji vyhrožoval.
Hrozby jako součást ruské propagandy
Rétorika namířená proti evropským zemím se objevuje v ruských státních médiích pravidelně. V propagandistických pořadech se opakují scénáře o útocích na západní metropole či o „odvetných opatřeních“, která mají zastrašit veřejnost i politiky.
Nedávno se například objevila zmínka o „radioaktivní tsunami“, která měla zasáhnout Spojené království, nebo o plánech „vzít si Paříž a Berlín“. Tato vyjádření přicházejí v době, kdy Evropa opakovaně deklaruje, že žádný konflikt s Ruskem nechce.
Obavy pro příští roky
Evropské vlády i představitelé NATO nicméně dlouhodobě upozorňují, že případné vítězství Ruska na Ukrajině by mohlo povzbudit Kreml k agresi vůči dalším zemím.
Proto se Západ snaží Ukrajinu podporovat a zároveň zvládat tlak, který vytváří neustálá ruská propaganda.
Putinovo poslední prohlášení je tak dalším dílkem v řetězci výroků, které si kladou za cíl udržovat Západ v nejistotě.