Vztyčte svou hlavu a myslete na lepší, mnohem lepší dny, které na vás teprve čekají. Samozřejmě, zpočátku bude zvláštní nemít u sebe člověka, který vám do života přinášel tolik radosti. Je úplně normální poplakat si či přehrávat si v hlavě okamžiky, které jste spolu dělali. Je to součást procesu. Dělejte jednoduše to, co potřebujete.
Dříve či později však sami uvidíte, že i to nejtěžší sbohem bylo součástí jakéhosi vyššího plánu. Každý člověk, který vstoupí do našeho života, v něm má hrát nějakou roli. Má nás poučit a má nám něco dát.
Buďme proto vděční za každou životní lekci a za každé sbohem – a to i když skončila bolestivým „sbohem“.