„Říkala jsem si: tady je krásně, tady by to chtělo chalupu. A naštěstí se to podařilo,“ popisuje herečka. Přestože se tam kvůli práci nedostane pravidelně, návraty jsou pro ni stále důležité.
Natáčení jako jeden z nejhezčích časů
Samotné natáčení vnímá Konvalinková jako jedno z nejpříjemnějších období své kariéry. Kopcovitá krajina, klid venkova a přátelská atmosféra vytvořily kulisu, na kterou se nezapomíná. Pozitivně vzpomíná i na svého filmového partnera, Jiří Korn, kterého popisuje jako laskavého a milého kolegu.
„Byla to krásná zkušenost. Člověk byl šťastný, že může být součástí takové pohádky,“ shrnuje.
Úspěch, který nikdo nečekal
Tehdy ji ani ve snu nenapadlo, že se pohádka bude vysílat znovu a znovu ještě o desítky let později. „Vůbec mě nenapadlo, že se to bude promítat, až mi bude čtyřiasedmdesát,“ uzavírá s úsměvem. A právě v tom je kouzlo českých pohádek – někdy změní nejen divácké Vánoce, ale i životy těch, kteří je pomáhali tvořit.