Nikdo nevěděl, jaké duchovní bouře generál prožíval, když viděl, jak se jeho žena usmívá na jiné muže. Manželka si nevšimla, že jejího manžela trápí pochybnosti, a už vůbec si nemyslela, že by na někoho žárlila.
Znovu nastal den, kdy kapitán nastoupil na loď, políbil svou ženu, spícího malého chlapce a slíbil, že se za 10 dní znovu setká. Kvůli menší technické chybě se ale loď vrátila na břeh ne o deset dní později, ale o tři dny dříve.
Kapitán byl velmi rád, že viděl svou rodinu dříve. Jednou v noci se dostal domů v domnění, že jelikož všichni spí, bylo by dobré velmi opatrně otevřít dveře. Jeho žena ještě nespala, z místnosti se šířily zvuky.
Ten muž se strašně rozzlobil, jeho mysl byla úplně přemožená, a protože (naštěstí) neměl zbraň, vběhl do kuchyně pro nějaké bodné zařízení. Jeho první myšlenkou bylo zabít muže, který byl v místnosti s jeho manželkou.
Za soumraku viděl, že vedle blonďaté ženy leží muž, moc nepřemýšlel a od prvního rozrušení do muže bodl vidličkou. Zběsile vyběhl z místnosti a cítil potřebu zmizet z tohoto bytu co nejdříve. V obývacím pokoji svítila světla, jeho žena v županu a ona stála s ručníkem na hlavě a usmívala se.
„Ahoj miláčku, jaké překvapení jsi mohl přijít domů dřív.“ Jsem velmi šťastný! “Řekl vesele.
Kdo je v ložnici? “Zeptal se manžel.
Váš bratr a jeho manželka. Ve městě bylo třeba něco zařídit a oni byli požádáni, aby spali s námi, spal jsem v dětském pokoji. Koupal jsem se, od vašeho příjezdu jsem nic neslyšel, “řekla manželka.
Manžel omdlel, jakmile uslyšel, co se stalo. Nikdy si nemyslel, že by ho žárlivost k něčemu takovému přiměla.
Naštěstí vidlici bylo možné z bratra lékařů snadno vyjmout a rána se brzy zahojila, ale duchovní rána, která se vytvořila v kapitánově srdci, se těžko hojila. Neexistoval žádný způsob, který by dokázal zpracovat, aby mohl na svou úžasnou manželku tak žárlit.
Zdroj:blik.hu