„Řekla jsem svým přítelkyním, že můj syn se mnou stráví celý večer v restauraci, a udělalo to na ně velký dojem,“ řekla, když nastupovala do mého auta.
Vešli jsme do restaurace, nebyla luxusní, ale byla velmi krásná a romantická. Maminka mě vzala za paži a já měl pocit, že se mnou kráčí tak hrdě, jako by byla první dámou.
Posadil jsem se ke stolu a začal jsem nahlas číst jídelní lístek, protože matčiny oči viděly jen velká písmena. Když jsem došel doprostřed, vzhlédl jsem a uviděl matku, jak sedí a dívá se na mě a na rtech má nostalgický úsměv.
„Jednou, když jsi byl malý, jsem ti přečetla celý jídelníček,“ řekla.
„Takže je čas, abych za tuto službu zaplatil,“ zavtipkoval jsem.
U večeře jsme si velmi dobře popovídali, nevypadalo to jako nic důležitého, ale velmi nás potěšilo, že jsme se podělili o nejnovější události našeho života, byli jsme z tohoto rozhovoru tak nadšení, že už jsme neměli dost času na filmy.
Když jsem maminku přivedl domů, řekla: „Ráda bych s tebou do té restaurace zase šla. Pouze pod jednou podmínkou, že vás tentokrát pozvu.“
Souhlasím.
– Jaký byl tvůj večer? Moje žena se mě zeptala, když jsem se vrátil domů.
– Velmi dobře. Mnohem lépe, i když jsem si to představoval, odpověděl jsem.
O několik dní později moje matka zemřela na infarkt… ..
Stalo se to tak náhle, že jsem ani neměl šanci jí pomoci.
Po pohřbu mi přišla obálka s platbou za restauraci, kde jsme s matkou měli poslední večeři.
Přílohou platby byla poznámka;
„Zaplatil jsem ti druhou večeři předem, protože si nejsem jistý, jestli s tebou ještě někdy budu moci povečeřet. Ale stejně jsem zaplatil za dva. Pro vás a vaši ženu. Myslím, že ti nikdy nebudu schopen vysvětlit, jak důležitá pro mě byla večeře, na kterou jsi mě pozval. Můj synu, moc tě miluji!“
Zdroj:yandex