Čtyřiačtyřicetiletý chlapec se nastěhovala k Natalii a její rodina a přátelé se mu snažili pomoci. Založili facebookovou stránku a skupinu, aby zveřejnili informace o Keiranově situaci a zorganizovali mu pomoc.
„Není možné popsat mou vděčnost za všechno, co se mi stalo. Mám postel a střechu nad hlavou. Můžu se vykoupat, jíst a spát na teplém místě. Moc mi to chybělo.“
S touto pomocí má Keiran šanci vrátit se na správnou cestu. Pro většinu z nás je teplý domov něco samozřejmě a pro něj to byl nedosažitelný sen…