„Pokrokové“ děti v dobové literatuře už věděly, že dárky kupují rodiče. Ježíšek byl popisován jako naivní představa.

Propaganda vs. realita: chudoba, příděly a skromné dárky

Komunisté chtěli prezentovat Vánoce jako svátky hojnosti, výdobytků socialismu a radosti pracujícího lidu.
Skutečnost však byla jiná — přídělový systém, nedostatek zboží a nízká kupní síla.

Proto byly vítanými dárky:

  • konzervy s uzeninou,
  • sardinky,
  • láhev lepšího vína.

Mnohé věci byly „podpultové“ a získat je vyžadovalo známosti.
I hračky či kola Favorit se stávaly nedostatkovým zbožím.

Církevní tradice se doma držely dál

Ač se režim snažil svátky přeformulovat, lidé se jich vzdát nechtěli.
Betlémy pod stromky zůstávaly běžné i v období normalizace, polnoční mše se konaly navzdory nátlakům a mnozí věřící riskovali potíže v práci, jen aby mohli zachovat tradice.

Zajímavostí je, že Vánoce roku 1968 patřily k nejsilněji navštěvovaným mším od nástupu komunistů k moci. Sklamání z okupace lidi spojilo a kostely praskaly ve švech.

Vánoce na sídlišti aneb normalizace v obýváku

článek pokračuje na další stránce…