V roce 1943 byl svědkem velké smrti lidí v Bengálsku způsobené hladomorem. Viděla na ulicích mnoho mrtvých těl a to v ní zanechalo hluboký dojem… O tři roky později vypráví, jak s ní Ježíš mluvil a dával jí pokyny…
„Měla jsem opustit klášter a pomáhat chudým. Byl to rozkaz,“ řekla.
Matka Tereza měla šarm a soucit, ale také ocelovou sílu vojenského vůdce.
„Měla mazanost rolníka. Byla velmi soustředěná a trochu tvrdohlavá ,“ řekli lidé, kteří ji znali.
V roce 1979 dostala Matka Tereza Nobelovu cenu za mír za to, že se vypořádala s něčím, s čím dosud nikdo neměl zkušenosti.
Bylo ale všechno tak pohádkové?
Britský lékař Jack Preger spolupracoval s její charitativní organizací a byl šokován tím, co viděl: „Jeptišky neposkytovaly pacientům adekvátní péči. Jehly byly několikrát použity a nebyly sterilizovány. Jedné ženě s popáleninami nebyly podány léky proti bolesti. Jeptišky museli být bičováni, nosit řetězy s hroty, protože věřili, že v utrpení najdou vykoupení… Měli peníze na provozování slušné nemocnice pro chudé, ale neudělali to…“
Jejich heslem bylo: „ Modlitba zmírní bolest, ne lék… “ Bolest byla nejen vedlejším produktem její práce, ale její nedílnou součástí.
Mary Jonesová, která s Matkou Terezou spolupracovala 20 let, řekla: „Její spiritualita byla spojena s Ježíšem Kristem na kříži. Dal svůj život v bolesti a ona věřila, že utrpení je největší hodnotou. vykoupit svět..“
Zdroj.stil