Vědci upozorňují, že by mohlo dojít k narušení srážkových vzorců, častějším výkyvům počasí a intenzivnějším bouřím. Afrika by mohla zasáhnout dlouhodobá sucha, zatímco jinde by hrozily prudké deště a záplavy. Klima by se stalo méně předvídatelným a více extrémním.
Evropa na hraně změny
Pro Evropu by měl vývoj obzvlášť citelné důsledky. Pokud by došlo k výraznému oslabení AMOC, zimy by mohly být o několik stupňů chladnější, než jsme zvyklí. Naopak jižní části kontinentu by čelily výraznému oteplení a suchu.
Tento paradox – chlad na severu a teplo na jihu – by mohl zásadně změnit nejen každodenní život, ale i zemědělství, energetiku a ekonomiku. Změny by nebyly pozvolné, ale skokové a těžko předvídatelné.
Bod zlomu: moment bez návratu?
Největší obavy vzbuzuje možnost dosažení tzv. bodu zlomu. To je situace, kdy se systém dostane do stavu, ze kterého už se nedokáže vrátit zpět do původní rovnováhy. V takovém případě by mohlo dojít k rychlému a nevratnému kolapsu cirkulace.
Důsledky by nebyly jen klimatické. Ohroženy by mohly být i lidské životy, a to kvůli extrémním mrazům, povodním nebo silným větrům. Studie tak naznačují, že svět nemusí být na tak rychlé změny dostatečně připraven.
zdroj: DailyMail