Podle Mary Warehamové z organizace Human Rights Watch znamená návrat k těmto zbraním krok zpět: evropské státy podle ní riskují ohrožení vlastního obyvatelstva a popírají roky pokroku při odstraňování těchto zbraní.
Ottawská úmluva pod tlakem
Zásadním mezníkem byla Ottawská úmluva, která vstoupila v platnost 1. března 1999. Zakazuje vývoj, výrobu, skladování i používání protipěchotních min a zavazuje státy k likvidaci zásob a odminování území.
Úmluvu dosud ratifikovalo 166 zemí. Rusko se k ní nepřipojilo a jeho armáda podle dostupných zpráv od roku 2022 miny na Ukrajině rozsáhle používá. To vedlo k civilním obětem a dlouhodobé kontaminaci zemědělské půdy.
Ukrajina, která je smluvní stranou, miny od roku 2022 také nasazuje a v roce 2024 je obdržela od Spojených států, což je v rozporu s úmluvou.
Ukrajina oznamuje odstoupení
Dne 29. června 2025 oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj podpis dekretu navrhujícího odstoupení Ukrajiny od úmluvy. Podle článku 20 však odstoupení nabývá účinnosti nejdříve šest měsíců po oficiálním oznámení OSN – a pokud je stát nadále zapojen do ozbrojeného konfliktu, nemůže od smlouvy formálně odstoupit, dokud konflikt neskončí.
Warehamová upozorňuje, že krok Ukrajiny je spíše symbolický a představuje politické krytí v situaci pokračující války.
Podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině si ruská invaze vyžádala více než 13 300 mrtvých civilistů a přes 32 700 zraněných. V prvních pěti měsících roku 2025 byly civilní oběti o 47 % vyšší než ve stejném období roku 2024
Bezpečnost versus humanita
Pět členských států Evropské unie uvedlo jako hlavní důvod odstoupení bezpečnostní obavy související s ruskou invazí. Parlamentní schvalování proběhlo rychle.
Otázka, která zůstává, je zásadní: může Evropa v době války rezignovat na humanitární principy, které sama pomáhala budovat?