Po posměšcích přišla odpověď, která všechny překvapila. „Musím si vařit, prát sám… Nemám čas si hrát,“ napsal mimo jiné chlapec. „Mám samé jedničky, když přijdu ze školy, utíkám do práce, protože musím koupit léky pro babičku, nakrmit bráchu… Jsem teď jako jeho matka“ … Toto je část zpovědi tohoto neznámého chlapce