Schmiedberger tak musel udělat něco, co by ho ani nenapadlo — sepsat žádost přímo biskupovi. „Felix je jako dítě. Když něco chce, natáhne ruku…“ komentoval fotograf s nadsázkou.
Přípravy se tím značně protáhly. Jakmile povolení dorazilo, mohlo focení začít. Přesto to nebylo jednoduché — fotograf musel například ležet na zádech uprostřed kostela, aby zachytil kupoli tak, jak si Slováček představoval.
Album Andělské Vánoce
Výsledkem celého „kostelního dobrodružství“ je album Andělské Vánoce, kde Slováček hraje na saxofon známé české koledy jako Tichá noc, Purpura, Nesem vám noviny či Zvonky bílé, ale i vlastní skladby.
Hudebník k tomu dodal:
„Od dětství mám rád Vánoce a koledy, ale nikdy jsem nenašel čas je nahrát. Letos jsem to konečně dokázal.“
Zároveň přiznal, že letošní svátky budou pro něj těžší kvůli odchodu Aničky, a i proto si zatím není jistý, kde Vánoce stráví.
Kostel, povolení, focení… a jedna velká radost
Ačkoli byl celý proces náročnější, než Slováček čekal, výsledek pro něj znamenal splněný sen — vánoční album s obalem z místa, které ho svou atmosférou naprosto uchvátilo.