Přestože bylo na místě koncentračního tábora v Osvětimi kdysi dávno umístěno muzeum, stále tam je „cítit“ smrt. Nacisté zde umučili téměř jeden a půl milionu bezbranných vězňů.
Zdálo by se, že v tomto táboře hrůzy bylo místo jen pro katy a jejich oběti.
Mezi obyvateli Osvětimi však byli lidé, kteří roky bez odpočinku pracovali na záchraně životů jiných lidí.
Jednou z nich byla Stanisława Leszczyńska, kterou vězni koncentračního tábora nazývali jednoduše „Matka“.
Narodila se v roce 1898 v polském městě Lodž. Když začala druhá světová válka, už byla matkou čtyř dětí a porodní asistentkou se 17letými zkušenostmi.
Porodní asistentky v těch dobách běžně pracovaly doma, ale Stanisława byla často nucena pracovat i v noci.
Když bylo Polsko okupováno, celá rodina začala pomáhat Židům z ghetta nacházejícího se v jejich rodném městě.
S manželem a dětmi propašovávali židům jídlo a falešné doklady, díky čemuž měli možnost opustit zemi.
článek pokračuje na další stránce..