Nejkritičtější stav evidují statistiky v Rumunsko, kde v přeplněných domácnostech žije 40,7 % populace. Velmi špatná situace panuje také v dalších zemích:
- Lotyšsko – 39,3 %
- Bulharsko – 33,8 %
- Polsko – 33,7 %
- Chorvatsko – 31,7 %
Slovensko se tak pohybuje nebezpečně blízko této skupiny států s největší bytovou tísní.
Na opačném konci žebříčku
Zcela odlišný obraz nabízí státy s nejlepším standardem bydlení. Nejnižší podíl lidí žijících v přeplněných domácnostech má Kypr – pouhých 2,4 %. Následují Malta (4,4 %) a Nizozemsko (4,6 %).
Rozdíly mezi jednotlivými státy tak ukazují zásadní nerovnosti v dostupnosti kvalitního bydlení napříč Evropou.
Kdy je domácnost považována za přeplněnou
Eurostat má pro hodnocení jasná pravidla. Domácnost je označena za přeplněnou tehdy, pokud nemá dostatečný počet místností vzhledem k počtu, věku a pohlaví svých členů.
Minimální standard zahrnuje:
- jednu místnost pro domácnost jako celek,
- jednu místnost pro každý pár,
- samostatnou místnost pro každého dospělého nad 18 let,
- jednu místnost pro dvě děti stejného pohlaví ve věku 12–17 let,
- vlastní pokoj pro dítě 12–17 let, pokud není možné párování,
- jednu místnost pro dvě děti mladší 12 let.
Pokud domácnost tyto podmínky nesplňuje, je ve statistikách vedena jako přeplněná, bez ohledu na subjektivní pocit obyvatel.
Varovný signál pro budoucnost
Vysoký podíl přeplněných domácností není jen otázkou komfortu, ale i zdraví, kvality života a sociální stability. Slovenská čísla tak představují jasný signál, že bytová politika a dostupnost bydlení budou v příštích letech klíčovým tématem.