Svět se ocitá na pokraji neznámé propasti. Před několika dny Spojené státy americké udeřily. Masivní letecké údery proti třem klíčovým jaderným zařízením v Íránu znamenají přímé a bezprostřední vtažení Washingtonu do vleklého izraelsko-íránského konfliktu. Prezident Donald Trump triumfálně prohlásil, že cíle byly „zcela zničeny“ a vyslal Teheránu chladné varování: „Přijměte mír, nebo čelte ještě větší síle.“ Odpověď Teheránu však byla okamžitá a mrazivá: íránský ministr zahraničí odsoudil „skandální akt agrese“ a varoval před „trvalými důsledky“.

Tento moment je bezesporu zlomový. Donald Trump, muž, který do Bílého domu vstoupil s heslem „Amerika na prvním místě“ a slibem vyhnout se „nekonečným válkám“, právě zatáhl Spojené státy do nového, plnohodnotného konfliktu na Blízkém východě. Zdá se, že vkládal naděje do rychlé a čisté operace – bleskového vojenského zásahu ze vzduchu, provedeného pomocí nenápadných bombardérů B-2 a speciálních bomb určených k ničení bunkrů. Cílem bylo zřejmě dále rozdrtit už tak otřesený íránský režim. Ale jak historie neúprosně ukazuje, do konfliktu se vstupuje mnohem snadněji, než se z něj vystupuje.

Írán: Kapitulace, nebo plošná odveta?

Co se stane, když se Írán rozhodne americké poselství ignorovat? Co když místo podvolení se zvolí cestu zuřivé a dlouhodobé reakce? Možnosti jsou děsivé:

  • Masivní raketové údery proti Izraeli a americkým základnám v celém regionu.
  • Uzavření strategického Hormuzského průlivu, životně důležité tepny pro globální obchod s ropou, což by okamžitě vyvolalo celosvětový ekonomický chaos a skokový nárůst cen energií.
  • Teroristické útoky na americké a spojenecké cíle po celém světě, provedené prostřednictvím proxy sil nebo přímo.

A co hůř, pokud se Írán rozhodne přesunout zbývající části svých jaderných kapacit ještě hlouběji pod zem a urychlit vývoj jaderných zbraní, Trumpova administrativa by mohla být nucena k bezprecedentnímu kroku: k pozemní vojenské intervenci. To by byl scénář, který by s děsivou přesností začal připomínat katastrofu v Iráku, jen v mnohem větším měřítku.

Varování z nitra USA: Zvýšené hrozby a kybernetické útoky

Odpověď na americké údery už přichází. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států vydalo varování před „zvýšenými hrozbami“ na domácí půdě. Po amerických náletech na Írán se očekává „nízkoúrovňové kybernetické útoky“ a reálná možnost individuálních fyzických útoků.

Národní poradní systém pro boj s terorismem explicitně upozornil, že proíránští „hacktivisté“ se pravděpodobně zaměří na americké internetové sítě. Další osoby spojené s íránskou vládou by mohly provést podobné digitální sabotáže. Co se týče fyzických útoků, ministerstvo vnitřní bezpečnosti varovalo, že pokud íránští vůdci „vydají náboženský dekret“ vyzývající k odvetnému násilí proti americkým cílům, „pravděpodobně by to zvýšilo“ pravděpodobnost, že se „násilní extremisté“ přímo v USA sami zmobilizují k činům.

„Konflikt by mohl také motivovat násilné extremisty a pachatele trestných činů z nenávisti, kteří chtějí v USA útočit na cíle vnímané jako židovské, proizraelské nebo spojené s americkou vládou či armádou,“ uvádí se ve varování. Děsivá vize domácího teroru se tak stává reálnou hrozbou.

Historie se opakuje – a tentokrát je to horší

Mark Austin, ostřílený novinář Sky News, kreslí mrazivé paralely s rokem 2003 a invazí do Iráku. „A tehdy se myslelo, že všechno půjde rychle,“ připomíná Austin. „Místo toho došlo k pádu režimu, chaosu, krveprolití a desítkám tisíc mrtvých. Irák se stal peklem.“

Saddám Husajn byl svržen, ale výsledné mocenské vakuum vytvořilo živnou půdu pro vznik neovladatelných milicí, teroristických sítí a nikdy nekončících vnitřních konfliktů. Írán s vojensky mnohem silnějšími a lépe organizovanými strukturami, včetně obávaných Revolučních gard, by se mohl stát ještě nebezpečnějším a nestabilnějším kolbištěm.

Pokračování na další straně