2. „Nemám teď kapacitu na tvoje věci.“
Každý má dny, kdy sotva zvládne práci, děti, domácnost nebo vlastní myšlenky. Rozdíl bývá v tom, jestli partner později projeví zájem. Pokud se z věty stane trvalý způsob, jak odmítat vaše starosti, může to znamenat, že vztah přestal být místem vzájemné opory.
Konkrétní situace může vypadat takto: svěříte se s náročným dnem a místo krátkého povzbuzení slyšíte, že na vaše problémy není čas. Než začnete hledat chybu u sebe, sledujte širší obraz. Má partner přetížené období, špatně spí a je vyčerpaný, nebo se nezajímá ani ve chvíli, kdy má prostor? Pomoci může dohoda: „Rozumím, že teď nemůžeš. Můžeme si o tom promluvit večer?“
3. „Vždyť spolu jsme, co ještě chceš?“
Společná domácnost, večeře u jednoho stolu nebo víkend vedle sebe na gauči ještě nemusí znamenat skutečnou blízkost. Touto větou partner může reagovat, když upozorníte, že spolu netrávíte kvalitní čas. Příklad: navrhnete krátkou procházku bez telefonů a uslyšíte, že přece celý večer sedíte ve stejné místnosti.
Problém nemusí být v množství hodin, ale v jejich náplni. Zeptejte se konkrétně: „Co by pro tebe znamenalo být spolu tak, aby nám v tom bylo dobře oběma?“ Místo obviňování mluvte o své zkušenosti. „Chybí mi, když si spolu povídáme,“ zní jinak než „Tobě už na našem vztahu nezáleží.“