„Můj nejdražší
Prosím, odpusť mi, odpusť mi celou moji životní lež.
Tohle byla jediná lež, kterou jsem ti řekl – ta slaná káva.
Pamatuješ si, jak jsme spolu chodili poprvé?
Byl jsem tehdy tak nervózní, vlastně jsem chtěl trochu cukru, ale řekl jsem sůl.
Bylo pro mě těžké se změnit, tak jsem šel dopředu.
Nikdy jsem si nemyslel, že to může být začátek naší komunikace!
Mnohokrát jsem se ti v životě snažil říct pravdu, ale příliš jsem se to bál udělat, protože jsem slíbil, že ti nebudu za nic lhát.
Teď umírám, ničeho se nebojím, tak ti říkám pravdu: Nemám rád slanou kávu, jaká zvláštní špatná chuť.
Ale slanou kávu mám celý život!
Od té doby, co tě znám, nelituji toho, co pro tebe dělám.
Mít tě se mnou je moje největší štěstí na celý život.
Pokud mohu žít podruhé, chci tě stále znát a mít tě na celý život, i když musím znovu pít slanou kávu“.
Její slzy utopily dopis v slzách…
O několik let později se jí někdo zeptal: jak chutná slaná káva?
„Je to sladké.“ Ona odpověděla.
SDÍLEJTE tento úžasný příběh o lásce se svou rodinou a přáteli na Facebooku!