Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu. Po nedávném intenzivním konfliktu mezi Izraelem a Íránem, do kterého se přímo zapojily i Spojené státy, se situace nadále vyhrocuje. Zatímco Izrael a USA požadují po Íránu předání obohaceného uranu, Teherán reaguje masivní vlnou zatýkání a poprav. Současně s touto krizí se v Gaze prohlubuje zoufalá humanitární situace, umocněná izraelským uzavřením klíčových přechodů pro humanitární pomoc.

Íránská odveta: Stovky zatčených, šest popravených za spolupráci s Mossadem

Po ukončení 12denního válečného konfliktu s Izraelem spustil Írán operaci nazvanou „Vzkříšený lev“, která se nese ve znamení neúprosného boje proti domnělým špionážním sítím. Podle izraelských médií bylo zatčeno nejméně 700 lidí kvůli údajným vazbám na Izrael. Šest osob, obviněných ze spolupráce s izraelským Mossadem, bylo navíc popraveno. Íránské úřady tvrdí, že se jedná o nezbytná opatření k zachování národní bezpečnosti, neboť Izraelští agenti měli bezprecedentně infiltrovat íránské bezpečnostní struktury, což údajně umožnilo sérii atentátů na vysoké velitele Revolučních gard (IRGC) a vědce spojené s jaderným programem.

Státní televize dokonce odvysílala údajná doznání některých zadržených. Íránské ministerstvo zpravodajských služeb prohlásilo, že vede „neúprosný boj“ proti západním a izraelským zpravodajským sítím, včetně CIA, Mossadu a britské MI6. Součástí této kampaně jsou i varovné zprávy zasílané občanům, jejichž telefonní čísla jsou propojena s izraelskými stránkami na sociálních sítích, s výzvou k okamžitému opuštění těchto platforem pod hrozbou stíhání.

Válečný tanec: Chronologie eskalace a deeskalace

Izraelsko-íránská válka vypukla 13. června izraelskými útoky na íránská jaderná zařízení. Koncem června, konkrétně 22. června, se do konfliktu přímo zapojila i Amerika, když její bombardéry „B-2 Spirit“ zaútočily na podzemní jaderné lokality ve Fordowu, Natanzu a Isfahánu. Írán reagoval útokem na americké základny v Kataru a Iráku. Nečekaně však v úterý došlo k vyhlášení příměří, které potvrdily obě strany – Izrael i Írán.

Izrael tvrdil, že Írán byl na pokraji vývoje jaderné bomby a odstoupil od jaderných jednání s Amerikou. Mluvčí Bílého domu Caroline Leavittová nicméně uvedla, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Írán před americkými údery přesunul obohacený uran ze svých jaderných zařízení, a prohlásila, že svět je po „rozhodných“ úderech USA „mnohem bezpečnějším místem“.

Izraelská armáda (IDF) mezitím oznámila, že během operace „Vzstup lva“ zasáhla v Íránu více než 900 cílů, včetně 200 raketových odpalovacích zařízení – poloviny všech íránských odpalovacích zařízení. Tvrdí také, že operace vedla k úmrtí 11 íránských jaderných vědců a 30 vysokých bezpečnostních úředníků.

Humanitární katastrofa v Gaze se prohlubuje

Zatímco se svět soustředil na eskalaci mezi Izraelem a Íránem, situace v Gaze dosáhla zoufalých rozměrů. Ředitel lékařské pomoci v Gaze uvedl, že 17 000 dětí trpí podvýživou a „očekává se, že velký počet dětí zemře na podvýživu, pokud se nic vážného neudělá.“ Izrael navíc uzavřel hraniční přechody do severní Gazy, čímž odřízl nejpřímější cestu k pomoci stovkám tisíc lidí ohrožených hladem. Během 12 dnů konfliktu s Íránem bylo v Gaze zabito více než 800 Palestinců.

Současně s tím Izrael podniká letecké údery na zařízení Hizballáhu v jižním Libanonu, což signalizuje rozšíření konfliktu i do dalších oblastí.

Pokračování na další straně